1. února 2024
Právě teď
Lidé s mentálním handicapem občas čelí mýtům a předsudkům. Jak je zmírnit? Jak komunikovat s dospělými lidmi s mentálním handicapem? To nám přibližuje vedoucí Denního stacionáře Milena Nedělová: „S dospělými lidmi s mentálním handicapem jednejte jako s dospělými, s úctou a respektem k jejich osobě. Jednejte s nimi tak, jak byste si přáli, aby bylo jednáno s vámi.“
Arteterapie, procházky, kultura, rozumové aktivity dle vlastního plánu, sportovní aktivity, pomoc na farmě. To vše zažívají klienti Denního stacionáře a vypadá to, že se nenudí. Pojďme s nimi jeden takový den prožít!
Dopolední program začínají klienti a klientky samostatnými rozumovými aktivitami dle svých možností a zájmů a dle individuálního plánu, na kterém se klienti (případně jejich opatrovníci) domlouvají se sociální pracovnicí Denního stacionáře. Tyto aktivity pomáhají udržet či rozvíjet rozumové schopnosti lidí, kteří sem dochází.
Pro někoho to může být nacvičení jmen ostatních, jiný zase prohlíží stará rodinná fotoalba a osvěžuje tak paměť a převádí černobílé vzpomínky do barev. Další klient procvičuje psaní na počítači a čte články ze sportovního prostředí. Do Denního stacionáře chodí dospělí lidé se středním až těžkým mentálním handicapem.
Kolem deváté hodiny odcházíme v počtu 5 klientů a 3 klientek Denního stacionáře do tělocvičny ZŠ Masarykovy v Poličce. Tam už na nás čeká dobrovolník a učitel Petr Schaffer, který jednou za měsíc věnuje svůj volný čas sportovním a pohybovým aktivitám s klienty DS.
Postupně obcházíme basketbalové koše, strefujeme se míčem do fotbalové branky či plastového košíku, který Petr drží v různých vzdálenostech.
Petr je jedním z dobrovolníků, kteří s lidmi z Denního stacionáře spolupracují. Muzikoterapii pro nás připravovala dobrovolnice Hana Pražanová. S logopedickými cvičeními pomáhá Hana Dalíková. Když je příznivé počasí, klienti jezdí také do Borové na farmu Falbgery, kde probíhá pracovní terapie. Klienti mají možnost zapojit se do drobných prací na zahradě a na farmě.
Vracíme se do budovy Denního stacionáře a dáváme si dopolední svačinu a kávu/čaj. Zrovna dnes nás čeká ještě jedna procházka. Je horko, takže trošku nadáváme na počasí, zároveň se ale bude hodit na zítra, kdy klienti DS vyráží na koupaliště. Povídáme si o výletech i o oblíbených barvách našich šatů. Denní program ale bývá pestrý, klienti navštěvují výstavy a kulturní akce v Poličce i okolí, chodí do Mozaiky, kde se věnují pohybovým aktivitám a dle možností využívají různých terapií, klienti hovořili mimo jiné například o arteterapii, které se účastní velmi rádi.
Po procházce se vracíme zpět k obědu. Jedna klientka odchází už dopoledne, předtím nám ještě nadšeně vypráví o své práci, kterou občas dělá z domova. Další klientka jde na oběd k sobě domů a vrací se na odpolední program.
Jelikož je léto, užíváme si pomalu plynoucího klidného odpoledne a hrajeme karty. Po obědě někteří klienti preferují klid a odchází do relaxační místnosti. Denní stacionář se nachází v domě na rohu ulic Vrchlického a Riegrovy v Poličce. V tomto domě sídlí ještě služby Charitní pečovatelské služby a Osobní asistence a Domácí hospic sv. Michaela, a tak je v průběhu dne na chodbách opravdu živo. Má to ještě jeden význam – lidé nejsou izolováni v samostatné budově a pozorují cvrkot pracovního dne kolem sebe.
Všímám si, že Hanka a Jana z Denního stacionáře, se kterými tu dnes jsme, znají své klienty a klientky opravdu dobře. Ke každému přistupují s respektem, podporují tam, kde je podpory třeba, zároveň je ale vidět, že vztahy jsou vřelé, dospělé a partnerské, nikoli strojené a přespříliš formální. S některými klienty si pracovnice vzájemně vykají, s jinými tykají. Je to detail, který ale lidi s mentálním handicapem nestaví do podřízené pozice. Naopak vyzdvihuje jejich jedinečnost a možnost samostatně si rozhodnout o své pozici ve společnosti.
Každý z klientů vyzdvihuje svoji individualitu, při dopoledních a odpoledních aktivitách se věnují svým úkolům a tréninkům, ve kterých je pracovnice podporují. Je to kolektiv jako každý jiný, někteří si jsou vzájemně blíž, někteří dál, někdo má rád sport a na cvičení do tělocvičny se těší, někdo se zase netěší na zítřejší bazén, někteří si navzájem vykají, někteří tykají. Každý v průběhu dní pracuje v rámci aktivit na tom, co jej naplňuje a rozvíjí a někdy ho to možná i trochu štve.
Do Denního stacionáře dochází dospělí lidé, kteří mají střední až těžké mentální postižení (či kombinované postižení). Odpoledne jdou zase domů – někteří bydlí společně se svou rodinou, jiní sami s podporou pečovatelské služby nebo v bytě (v tzv. podporovaném bydlení). Složení lidí v Denním stacionáři se v průběhu týdne mění – Denní stacionář není škola a klienti sem nemusí chodit každý den. Na docházkových dnech se domlouvají s vedoucí DS.
Dobře nastavená komplexní síť sociálních služeb podporuje lidi s vážným mentálním handicapem, aby mohli žít svůj život co možná nejsamostatněji. Základem je také spolupráce s ostatními organizacemi, úřady a rodinou. Péče o člověka s mentálním postižením může být pro některé rodiny vysilující, Denní stacionář je tak i prostorem, který jim umožní oddych a čas pro řešení záležitostí všedních dní. Tohle propojení, fungování, odhalování skrytých problémů i možných příležitostí má na starost tým pracovnic DS.
Lidé s mentálním handicapem občas čelí mýtům a předsudkům. Jak je zmírnit? Jak komunikovat s dospělými lidmi s mentálním handicapem? To nám přibližuje vedoucí Denního stacionáře Milena Nedělová: „ S dospělými lidmi s mentálním handicapem jednejte jako s dospělými, s úctou a respektem k jejich osobě. Jednejte s nimi tak, jak byste si přáli, aby bylo jednáno s vámi.“
Všem dobrovolníkům, kteří se věnují spolupráci s klienty DS, děkujeme. Chceme, aby lidé s mentálním handicapem měli možnost rozvíjet se v běžných činnostech a setkávat se s ostatními.
Do Denního stacionáře chodí v jeden okamžik max. 8 klientů. Denní program zajišťují 2 až 3 pracovnice. Vedoucí a sociální pracovnice mají na starost například pomoc se zařizováním záležitostí na úřadech, komunikaci s rodinou, opatrovníky a ostatními organizacemi, přípravu a aktualizaci individuálních plánů pro klienty. Celkem navštěvuje Denní stacionář 13 klientů. Nejmladšímu klientovi je 23 let, nejstaršímu 74 let (podzim 2023).