Jako doma

Po příchodu do prostor Otevřených dveří si připadáte jako v obýváku. Neformální prostředí, bezpečná atmosféra, a z domu na Tyršově 172 taky výhled na poličské hradby. Každý klient má svého tzv. case managera (neboli klíčového pracovníka). S ním se domlouvá na společných schůzkách. Podpora týmu Otevřených dveří vede ke konkrétnímu cíli, na kterém se s klientem vzájemně domluví: v jazyce sociálních služeb k zakázce, ale to je detail. Podstatné je, že vzájemná spolupráce má daný plán, aktivně zapojuje klienta do řešení či mu nabízí nové náhledy na jeho situaci s ohledem na individuální schopnosti a možnosti.

Najednou úplně nová životní situace

Eliška nejdřív zvládala chodit do školy a věnovat se koníčkům. Postupně se ale projevy jejího onemocnění zhoršovaly, doba izolace v pandemické situaci ještě ztížila Eliščiny kontakty se spolužáky a ostatními lidmi. Úzkosti se prohlubovaly, nároky studia zvyšovaly, nejistota narůstala. Tento mix vedl až k tomu, že Eliška musela opakovat ročník střední školy. Stupňující se úzkostné stavy a potíže se setkáváním a komunikací s ostatními zesílené projevy Aspergerova syndromu nakonec vedly k tomu, že do školy přestala docházet a rozhodla se studium ukončit.

Jsem v tom teď úplně ztracená

Eliška přišla do OD s tím, že potřebuje podpořit v komunikaci a ve zvládání společenských kontaktů s lidmi. Také se potřebovala zorientovat v situaci, kdy opustila školu a začala hledat nové životní naplnění. Jsem v tom teď úplně ztracená, nevím, co mám dělat, potřebuji mít se s kým poradit, podotkla při domlouvání spolupráce. Toho si při společných schůzkách všímala i sociální pracovnice Lucie Dvořáková. „Bylo znát, že Eliška nemá moc blízkých lidí, kterým by se mohla svěřit,“ dodává. Zároveň se nechtěla svěřovat rodině, protože měla pocit, že selhala a že jim jen přidělává práci.

Kromě toho společně s podporou OD našla nového psychologa. K němu dochází pravidelně a systematicky tak pracuje na zvládání potíží a cestě ke spokojenějšímu životu. Velkým tématem, které spolu klientka a sociální pracovnice řešily, byla také možnost invalidního důchodu. Eliška se tohoto kroku dlouho obávala, protože měla pocit, že už pak nikdy nenastartuje normální život. Společně se sociální pracovnicí nakonec žádost připravily a podaly. Teď Eliška za podpory psychologa a sociální pracovnice pracuje na svých komunikačních schopnostech a zvládání úzkostí tak, aby ji v běžném životě nelimitovaly a mohla se tak vrátit ke studiu či do práce.

Mám režim dne, začleňuji se do kolektivu a zároveň jsem svým šéfem, říká Vladimír

To ale není ani zdaleka definitivní stav, jak ukazuje spolupráce s dalším klientem OD Vladimírem. Někdo potřebuje nacvičit společenské situace, jiný podpořit při orientaci na úřadech. OD pomáhají i s životním naplněním díky nalezení vhodné pracovní pozice: „..bál jsem se, že už nikdy nenastartuju život. Teď vidím, že to jde. Mám režim dne, začleňuji se do kolektivu, ale zároveň jsem svým šéfem. Prosvětlilo mi to život. To, že jsem měl za zády Jardu (sociálního pracovníka Otevřených dveří), mi pomohlo, měl jsem v něm jistotu a podporu. Nenechal jsem se tak odradit drobnými potížemi,“ říká Vladimír.