Vážení a milí přátelé, Vy poličští jste si jistě všimli, že se na plakátovacích plochách v Poličce i okolních obcích, které již delší čas bohužel „zely prázdnotou“, objevilo pozvání na Běh pro hospic sv. Michaela Oblastní charity Polička. Informace o této dubnové akci se k Vám, do daleka i široka, dostávaly ale i po rozhlasových vlnách, prostřednictvím tisku, charitního webu, facebooku, osobním sdílením. Zkrátka jsme stáli o to, najít si s Vámi společnou cestu i čas a možnost zažít něco krásného a povzbudivého, smysluplného. Proto jsme také běh nazvali „Běžím srdcem pro …“. A zdá se, že se nám to společně povedlo. Za celou akcí stojí s první myšlenkou i velikým realizačním nasazením naše milá kolegyně Ivana Rokosová t.č. na mateřské dovolené. Patří jí za to veliké poděkování a jsme rádi, že Vám můžeme nechat nahlédnout pod „běžeckou pokličku“ a sdílet pár prožitků ze zákulisí. 

  • Jak vůbec vznikla myšlenka, nápad udělat tento běh?

Úplně první myšlenka, byla velmi nevinná. Přiběhla jsem z venku a říkám malému synovi:

„Kryštůfku, ráda bych si letos zaběhla maraton, ale žádné závody asi nebudou a nechce se mi jezdit na žádné velké, masové akce“. A on mi odpověděl: „Tak ho, maminko, uspořádej.“ Nejprve mi to připadalo šílené, ale všímala jsme si, kolik lidí teď běhá, a že by si třeba taky rádi zazávodili. A startovné, které se běžně platí, by se mohlo věnovat na nějaké dobré účely. A nápad byl na světě.

  • Co všechno souviselo s realizací závodu?

Na začátku jsem zavolala kamarádovi Martinovi Galitovi, jestli by „vymyslel“, jak to vše udělat, co se techniky týče. Martin vše vymyslel, připravil web, naučil mě obsluhovat vše, co potřebuji k zadávání výsledků a registraci závodníků, psaní textů. Byl a je stále velmi trpělivý, obracím se na něho se vším, s čím si ohledně běžeckého webu nevím rady.

  • A co jednotlivé běžecké trasy, jak vznikaly?

O trasách jsme také dlouho debatovali a hledali jednoduché možnosti, tak aby se lidé neztratili a přišli si na své, jak běžci, tak třeba chodci nebo rodiny s dětmi s kočárky atd. Při této činnosti mi zase pomáhal Tomáš Lněnička, který všechny trasy přesně naměřil, několikrát proběhl a z velké části i vyznačil.

  • Značení tratí muselo být asi také časově náročné?

Ano, to bylo????. Ale rozdělili jsme si to. Část jsem značila já s rodinou – s manželem jsme vzali oba syny, do kočárku jsme si dali šablony, které nám vyrobila děvčata ze správního oddělení, spreje a vydali se na cestu. Druhou část, tu více v terénu, vyznačil Tomáš taky se svojí rodinou. Takže jsme spojili příjemné s užitečným.

  • Jaká byla pomoc charitních pracovníků?

Za veškerou pomoc moc děkuji a musím říci, že veškeré moje „požadavky“ vždy velmi ochotně splnili, jako třeba pomoc s textem na webových stránkách, přípravou šablon – těch krásných srdíček, které jsou všude na trati. A byla to i velká pomoc naší paní charitní účetní.

  • Běh už je několik dní „v běhu“ … Z čeho máš největší radost?

Mám neskutečnou radost vůbec z toho, jak lidé reagují. A jsem velmi hrdá na všechny „Poličáky“ a samozřejmě i ostatní, že to opravdu vzali jako dobrou věc - spojení aktivity s možností finanční podpory Domácího hospice sv. Michaela. Někdo díky této akci začal běhat, jiní zase překonávají své hranice a zvyšují si délku tratí, které běžně běhávali, tvoří si nové osobní rekordy. Ten, kdo neběhá, tak se rozhodl jít pěšky. Rodiče zapojují děti, anebo máme účastníky i z řad lidí důchodového věku. Prostě je to krásné.

  • Co Tě nejvíce překvapilo?

Úplně nejvíc mě dojal pozdrav ve sněhu na Baldě ????. Lidé, kteří mi posílají své uběhnuté časy mi často napíšou i nějaký zážitek z tratě. Třeba: „Bylo krásné běžet po srdíčkách“. Nebo: „Krásně značená trať, děkuji.“ To je ta nejhezčí odměna. Samozřejmě budeme také napjati, kolik vybereme peněz pro hospic.

 

  • Tak to asi nebude poslední běh, který se pořádá, ne?

Přesně tak, podobnou formu budeme určitě opakovat a peníze ze startovného využijeme zase na pomoc jinému středisku Oblastní charity Polička. Ale už 11. 9. máme v plánu Běh Jarmila Běhoděje, ale uvidíme, jestli to bude vůbec možné vzhledem k vládním opatřením.

V závěru bych ráda poděkovala své rodině za velkou trpělivost a podporu????.

 

     Děkujeme Ivě za výtečnou organizaci i realizaci běhu, za její čas a nadšení, které, věříme „přeskočilo“ i na Vás, kteří jste se běhu či procházky po některé z vyznačených tratí účastnili. Na pomyslnou startovní čáru se postavili opravdu všechny generace, a to nás nesmírně těší a naplňuje pocitem opravdové sounáležitosti. I Vám všem tedy patří veliké poděkování – poklona a palec nahoru????. . Přejeme Vám krásný jarní čas a dobré zdraví.

Za OCHP Marcela Vraspírová