Tříkrálovka – sbírka dobrých vztahů

Tříkrálovka – sbírka dobrých vztahů

Rozruch kolem Tříkrálová sbírka 2017 pomalu utichá. Vyvstává nový, téměř stejně obtížný úkol: Jak o této největší dobročinné akci v republice neotřele informovat?

 

V Poličce po sedmnácti letech asi nikoho neohromí, ohlásíme-li další, již sedmnáctý rekord - výtěžek překonávající o 11 364 korun sedmi set tisícovou hranici. Dárce v tomto městě neudiví, byť zřejmě potěší, oznámení, že byli zase o 9 471 korun štědřejší. (Poličtí letos vložili do kasiček 211 399 korun.) Málokdo se pozastaví nad nadšením pěti set osmdesáti osmi koledníků a jejich vedoucích, a desítek dalších jednotlivců i skupin, které pro koledující na vesnicích i ve městech zajišťovaly zázemí. My v Charitě se zdráháme podlehnout dojmu samozřejmosti a nasazení dobrovolníků a štědrost dárců velmi oceňujeme a ze srdce jim děkujeme.

Spokojenost ze současného velkorysého přijímání tříkrálové sbírky veřejností nás zároveň obrací k minulosti, do doby koordinátorů „průkopníků“, kteří tolik radosti zřejmě neprožívali. Nemohli žasnout nad důstojnou krásou tří královských jezdců v čele stoosmdesátihlavého korunovaného průvodu a zažívat mrazení z majestátných fanfár. Nemohli se odvděčit koledníkům ani drobným pohoštěním po koledě, natož filmovým představením v kině. Stáli na začátku a překonávali prozaické obtíže novátorů: osamělost, neporozumění, nedůvěru i odpor. A tak si dovolím, ve jménu pravdy o kořenech úspěchu tříkrálové sbírky, krátkou vzpomínku.

Prvním hybateli tříkrálové sbírky byli pan František Grundloch a paní Hana Svobodová. Koledovat se začalo v roce 2001 a v počátcích se chodilo jen po Poličce. Pomáhali převážně poličtí skauti a děti zaměstnanců Charity. Později organizační štafetu převzala paní Jana Flídrová. Ta oslovila starosty obcí a podpořila obnovu tradice ve vesnicích kolem Poličky. Navázala kontakt s poličskou farností a místním gymnáziem a rozšířila koledování na území města. Za jejího působení se poprvé objevily „koledovací mapy“.

Až na těchto pevně položených základech bylo možné dovolit si „parádičky“: veřejné požehnání koledníkům, královskou jízdu, tříkrálový průvod, hudební doprovod, občerstvení na Charitě i přizvávání dětí k účasti přímo ve školách, kino pro koledníky nebo kompletní obnovení tříkrálového fundusu. Proto bychom dnes chtěli našim předchůdcům vzkázat: „Letošní skvělý průběh a úžasný výsledek je také vaše zásluha.“ Tříkrálová sbírka je totiž kontinuální proces, v němž na sebe navazuje a prolíná se spousta dobrých vztahů současných i minulých. A ačkoliv v ní působí i pořádná dávka nahodilostí a nejistoty, stále žije a roste.

„Je to dílo požehnané,“ prohlásil před pár lety Miloš Muzikář poté, co poprvé vedl koledníky v Pomezí. Měl pravdu. A nejen dílo. Požehnaní jste všichni, kdo do tříkrálové sbírky s dobrým úmyslem a dobrou vůlí vstupujete: dárci, koledníci, dobrovolníci, starostové, obecní pracovnice, učitelé a ředitelé škol, kněží, koňáci, muzikanti, kuchaři z Jordánu, zvukaři, paní, co pečete buchty a vaříte… Jak vám za ta léta věrnosti poděkovat? Snad se nikdo neurazí, když vám s nejvyšší důvěrou pokorně popřejeme: „Zaplať vám to Pán Bůh.“

Štěpánka Dvořáková

Podpořte nás